Pro tento rok chystáme několik akcí, u kterých Vás budeme potřebovat.
Pokud máte zájem o účast, napište nám na email: akce@nadprirozeno.cz budeme se těšit.
Účast na akci je podmíněna dovršením věku 18 let. Do emailu nám prosím napište pár řádků o sobě a Vašich dosavadních zkušenostech. Pište pouze vážní zájemci.

PS: některé akce budou dvoudenní s přespáním přímo ve vyšetřovaných objektech, takže počítejte se spacáky a trochou toho nepohodlí 🙂

Případ strašení v Kladně

Někdy to, co se děje u Vás doma, nemusí nutně souviset s Vámi, nebo Vaší rodinou.

V květnu roku 2018 se nám ozvala paní (říkejme jí třeba Jitka), že nejspíše má doma ducha. Má malou dcerku (říkejme jí třeba Kristýnka) 5 let a ta se bojí sama v dětském pokoji. Prý vídá pána, který na ní kouká.

„Jakmile se jedná o děti, tak se snažíme případy řešit v nejkratším možném termínu“.

Domluvili jsme tedy termín návštěvy a vyrazili za paní Jitkou a její rodinou. Otec (třeba Radek) nebyl z naší návštěvy moc nadšený, ale akceptoval nás. Vyzpovídali jsme rodinu a vyzvěděli co se u nich podle jejich slov vlastně děje.

Zjistili jsme že v tomto bytě bydlí teprve 2 roky. Předtím zde prý bydlela starší paní. Provedli jsme pár běžných nahrávek, a měření. Poté jsme odjeli domů a podrobili získané materiály analýze. Na nahrávkách EVP jsme uslyšeli jméno „Kateřina“, při dalším zkoumání materiálů jsme objevili slova „sklep“ a „za skříní“. Zavolali jsme proto paní Jitce. Tak nám oznámila že bývalá majitelka byla Kateřina (o sklepě jsme zatím nemluvili) a dala nám na ni kontakt.

Když se nám podařilo spojit s paní Kateřinou, tak nás z počátku měla za blázny, ale nakonec souhlasila s návštěvou svého bývalého bytu.

Když nadešel den setkání tak jsme se všichni sešli u paní Jitky. Nejprve jsme všem pustili zaznamenané hlasy ( EVP ) a podali vysvětlení. Překvapila nás reakce paní Kateřiny, která se rozbrečela, protože v hlase poznala svého muže, se kterým bydlela v tomto bytě do jeho smrti.

Foto je pouze ilustrační

Když slyšela poselství „sklep“ a „za skříní“, zeptala se zda je ve sklepní kóji ještě ta stará skříň, kterou nechala rodině paní Jitky na věci. Odpověď byla kladná, proto jsme se vydali do sklepa a odsunuli skříň. Z počátku jsme byli zklamaní, protože za skříní nic neleželo. Po chvilce si Radek všiml složky přilepené na zadní straně skříně. Odtrhl ji a předal celý bledý paní Kateřině. Která si musela sednout. V tu chvíli byl manžel Radek, i bývalá majitelka bytu Kateřina, pomalu na zavolání záchranky. Paní Kateřina otevřela obálku a začala vyndavat papíry.

Byly to plné moci k nakládání s pozemky, které její zesnulý manžel za života potají koupil a nestihl je paní Kateřině předat. V tuto chvíli byla atmosféra tak emocionálně vypjatá, že u nikoho z nás nezůstalo oko suché. Dokonce Radek uznal, že jeho skepticizmus a zesměšňování Jitky nebylo na místě a omluvil se.

Když jsme se rozloučili, tak jsme celou cestu domů rozebírali, co se vlastně stalo. Troufám si říci že nám vše došlo až s odstupem času. Tímto případem jsme se ujistili, že ne pokaždé je strašení ve jménu zla, ale jsou i výjimky, které končí šťastným koncem.

Náš přístup je z počátku vždy k entitám přátelský a snažíme se zjistit co mají na srdci. Není správné rovnou vyhánět a odvádět. Zdvořilé je se nejprve ptát, protože mnohdy je strašení pouze nástroj k tomu jak na sebe upozornit.

Těchto případů není mnoho, přibližně jeden za dva roky. Ale je dobré že jsou.