Sovinec – pevnost jako hrom

Nad stejnojmeným městečkem jižně od Rýmařova v Nízkém Jeseníku nachází se jeden z našich nejlépe dochovaných hradů. Byl založen roku 1333 bratry Vokem a Pavlem, kteří se pak psali ze Sovince a tím založili tento starobylí moravský rod. Sovinec se rychle stal centrem rozsáhlého panství. Za dob husitských válek byl hrad dokonce baštou vyznavačů kalicha na Moravě.

O hradu Sovinec se vypráví řada strašidelných historek. Z hradu údajně vede 7 tajných chodeb do sedmi domků v městečku pod hradem. Těmto chodbám se přezdívalo „sedm strážců“ a v době obléhání hradu umožňovali zásobování, případně zajišťovali ústup do bezpečí. Sovinec má rovněž nejrozsáhlejší systém opevnění té doby.

Jedna z historek tradujících se na hradě a v podhradí je:
O neítostné Grule

Grula byla stařenka, která prý znala čarovná zaříkadla a vládla nadpřirozenou mocí. V době, kdy Grula žila v podhradí Sovince, na Sovinci vládl Jan Kobylka z Kobylího. Byl to vládce spravedlivý a k poddaným milosrdný. V jednom ze svých hamrů zaměstnával syna Gruly. Byl to lenoch a hospodský povaleč, ale bylo mu to tolerováno. Až jednoho dne pohár trpělivosti přetekl. Když přišla doba výplaty. Jan Kobylka odmítl vyplatit mzdu tomuto povaleči, pro kterou si přišla Grula. Ta neměla pochopení a vyřkla kletbu: „Až budete zase na kopci Slunečná lovit, přejedete bludný kámen, zabloudíte a na svou rodinu zanevřete, když propadnete jiné touze!“.
Jak Grula řekla, tak se také stalo. Skutečně pán z Kobylího vyrazil na lov na kopec Slunečná a zabloudil. Dostal se až do malé vsi Tylov kde v jednom selském stavení požádal o pomoc a hrnek mléka. Zde se rovněž seznámil s půvabnou selskou dívkou Rózou a rázem se do ní zamiloval. Od té doby Rózu navštěvoval a zahrnoval ji hodnotnými dary. Po čase se o tom všem dozvěděla i žena pána z Kobylího. Využila příležitosti, kdy pán odjel na zemský sněm, a svého vlivu a za pomoci rychtáře z Tylova nechala označit Rózu i její matku z čarodějnictví. Díky tomuto byly jak Róza, tak matka mučeni a nakonec jim byl přivázán na krk obrovský kámen a byly obě svrženy do místního rybníka, kde se utopily. Druhý den se voda v rybníku začala vařit, vystoupila z břehů a zaplavila celé okolí. Lidé toto brali jako znamení že v rybníce našly neprávem smrt dvě nevinné duše. Když se o tom všem dozvěděl Jan, tak na svou ženu zanevřel a už s ní více nepromluvil. Ta začíná steskem chřadnout a brzy umírá. Pán z Kobylího do smrti litoval že kdysi raději nedal těch pár grošů a nechal tak připravit o život zbytečně dně ženy.

Grula se prý i dnes zjevuje na hradě, ale prý i v podhradí je často viděna. Pohybuje se v podobě stařenky ze sukovicí a žhnoucíma očima. Jak rychle se objeví, tak rychle prý také mizí.