Terezínské utrpení
Terezín … jedno z míst v ČR, které se dá popsat mnoha slovy, ale nejvýstižnější bude, když napíši: bolest, beznaděj, utrpení. Jakmile navštívíte toto místo, zanechá to ve Vás pocit smutku. Citlivější povahy ani nemusí dané místo projít, stačí se zastavit na památníku před Malou pevností. Přepadnou Vás emoce a je možné, že prohlídku nedokončíte.
V loňském roce, jsem měla tu možnost vyrazit s manželem a týmem Urbex – paranormal HK do terezínského bývalého lazaretu a strávit tam noc.
(pokud by jste to měli v plánu, doporučuji nejdříve informovat místní obecní úřad).
Jeli jsme za účelem zdokumentovat místo a pokusit se nahrát důkaz o existenci duchů. Terezínský lazaret svého času musel působit majestátně, překrásné dlouhé chodby s klenutými stropy s dostatkem světla, velkým množstvím pokojů a lékařských vyšetřoven, ale i tajemnějších a tmavších chodeb. Do dnešní doby zůstalo vše ve velice dobrém stavu, až na některé části ve třetím patře, kde se zub času zakousl do podlahy. Bylo nám řečeno, že v těchto prostorách nemůžeme zabloudit, ale opak byl pravdou. Nám se to ale povedlo. V první patře najednou končila chodba, takže se muselo jít zpět jediným a nejhorším místem, abychom se dostali na naší základnu. Můžu říct, že tato zadní část byla aspoň pro mě hodně nepříjemná a moc se mi to projít nechtělo. Cestou dolu za námi po schodech cosi cupitalo. Rozlévalo to kolem sebe nepříjemnou atmosféru, která se už nazpět neopakovala. V tomto křídle byl také vězněn Gavrilo Princip (politický aktivista ,který byl v terezínské pevnosti mučen a následně zemřel v lazaretu na tuberkulózu roku 1918), ale určitě nebyl zdrojem té negativní energie na schodišti. Během naší obhlídky se přihodilo pár zvláštních věcí a udělali jsme i zajímavé nahrávky EVP a pár videí. Entity celkem slušně odpovídali. Asi nejzajímavější zážitek se stal už v dříve zmiňovaném zadním křídle. Při záznamu EVP se chodbou začaly ozývat kroky podpatků, které se podle narůstající intenzity přibližovali k nám. Když jsme měli pocit, že už to musí být u nás, vše ustalo. V takové chvíli člověk vůbec netuší co se může přihodit a nemůže nic předvídat. Vznikla tu i fotografie, kde je krásně vidět tvořící se cěrná mlhovina doprovázená již zmíněným zvukem podpadků.
Byl listopad, zima klepala na dveře a tak jsme si s týmem „Urbex a paranormal HK“ zapálili na našem stanovišti uvnitř budovy plynová kamna, rozložili koberce pod spacáky a střídali se v různě složených týmech na vyšetřování po budově.
Kolegové z Urbexu si později všimli záhadných prachových stop na jedné části koberce. Vycházely ze zdi a mířily doprostřed pokoje,kde naráz končily. Tvar boty neměl nikdo z nás, vypadalo to jako bota do špičky a docela velká. Nenapadá nás nic, jak by mohli ty stopy vzniknout, možná bychom se divili.
Dalším pokusem o komunikaci byla video nahrávka s lízátkem. Nabízelo se dětem jako odměna, když se jim podaří s ním pohnout. Na videu si všimněte světelného úkazu, který se vyskytoval po výzvě
V celém prostoru se nacházelo několik míst, kde energie nepůsobili dobře a člověk po příchodu na ono místo pocítil tlak na hrudi či nechuť a neochotu v těchto místech zůstávat. Od správcové jsme se dozvěděli, že do jedné místnosti jí nechce jít ani pes, mohla se snažit sebevíc, ale fenka prostě odmítla vstoupit. Také jsem tam šli, a napoprvé to pocítili všichni. Jednalo se o rohový pokoj s komínem za zdí. To co se tam ale schovávalo na místě zůstávalo, protože mělo nějakou vazbu k místu, ale zároveň se to dokázalo pohybovat, protože při druhé prohlídce pokoje už byla atmosféra naprosto normální.
O Terezíně by se dalo psát hodiny a hodiny a pořád by bylo co připsat, je to velice zajímavé místo se smutnou a bolestivou historií a pokud se člověk rozhodne se tam zajet podívat, musí počítat s tím, že může odjet s negativními pocity. I přes to všechno doporučuji místo navštívit a našim dětem o tom co se dělo povědět.
Odkaz na stream.cz, kde naleznete video z naší akce od Jaroslava Mareše z pořadu Tajemno ZDE